Pane Tejkale, dokažte proč :"Na druhé straně lidé jsou schopni uvěřit daleko větším pitomostem, jako je stáří vesmíru pár tisíciletí, placatá zeměkoule nebo ekvilibristika velkých čísel údajně dokazující nemožnost vzniku života z neživých komponent (jak zde v diskusi zmiňuje pan Potr)."

Proč si myslíte, že astronomická nepravděpodobnost vzniku života je pitomost ?Dokažte, že existuje jiné řešení. Já sám jsem čerpal z knížky Jim Al-Khalili Život na hraně. Co tedy se musí stát, aby ta astronomická nepravděpodobnost se změnila na jistotu?

Samozřejmě, že to nevíte, jen jsem se dotknul vašeho jedině správného ateistického názoru a vy, místo abyste mě realisticky vyvedl z omylu, urážíte. Urážíte proto, že nejste schopen, kromě urážky, žádného jiného argumentu, a protože nejste schopen reagovat, vaše reakce by byla nejspíš "na pitomosti nereaguji". Ale to není pitomost, pouze a jen vědecký náhled na svět.

Nejsem ateista.

Žijeme v tvrdě ateistickém světě, přitom každý něčemu věří. Věřit na mimozemšťany se stalo nejrozšířenější vírou, věří v to i autor článku, i diskutující . Druhou nejrozšířenější vírou je vykládání horoskopů, následuje víra v karmu a převtělování, dost rozšířená víra je ve sportovní kluby, sparťani, slávisti atd...

Pokud se jedná o ty mimozemšťany. V našem vesmíru je 10 na 20 sluncí, o řád více planet, které je obíhají. Život je založen na bílkovinách a ribonukleových kyselinách. To jsou biologické molekuly o molekulové hmotnosti až milion (anorganické molekuly maximálně stovky). Přitom ty biologické molekuly musí být přesně složeny, tak, aby získaly dva základní atributy života - výměnu látkovou a reprodukci a nakonec se musí vmístit do buňky s obaly, selektivně propouštějící cizí molekuly.

Náhodný vznik jednoduché RNA je vyjádřen pravděpodobností 10 na 109, přičemž ve viditelném vesmíru je počet fundamentálních části 10 na 80. Ani celý vesmír by nestačil na náhodný kombinatorský vznik jedné jediné RNA.

Zanechte marných nadějí na mmimozemšťany.

Podle mě jsou podobné teorie, jakou má Dyson, jen lidské projekce - lidi jsou v podstatě opice, primáti, kteří si myslí, že každý je jako oni, chce se mít pořád lépe a lépe, což stojí spoustu energie, až vycucá i vlastní Slunce. Ale to Dysonův problém. Tak to přece vůbec být nemusí. O vesmíru v tomto smyslu nic nevíme. Takže hledání civilizace někde v Galaxii třeba žádný smysl nemá: nepotřebují obrovská kvanta energie, pokud jsou poblíž, stačí jim málo, to nenajdete! A dále: mimozemšťani tady už pravděpodobně jsou: stačí zkoumat UFo, důkazů už je dost zejména od americké armády.

Mimozemské civilizace lze klasifikovat podle množství využívané energie. Podle amerického fyzika a matematika Freemana Dysona každá rozvíjející se civilizace jednou dospěje do stavu, kdy potřebuje beze zbytku využít veškerou energii centrální hvězdy svého systému a proto kolem ní vytváří struktury tuto energii zachycující. Tyto struktury dostaly jméno Dysonova sféra.

Zdroj: https://kareltejkal.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=769805

Jak se ta hypotéza vyrovná s termodynamikou?

Popsaná Dysonova sféra by přece musela někam vyzařovat degradovanou energii ve formě mikrovlnného záření. Tak, jako to dělá i naše civilizace, když použitou energii odesílá do chladného Vesmíru.

Tohle je samozřejmě velmi správně položená otázka, což jsem si při psaní blogu uvědomoval. S temnou hmotou ala Dysonova sféra to spíš jen tak zkouším, třeba se v některých konspiračních kruzích ujme.

Na druhé straně lidé jsou schopni uvěřit daleko větším pitomostem, jako je stáří vesmíru pár tisíciletí, placatá zeměkoule nebo ekvilibristika velkých čísel údajně dokazující nemožnost vzniku života z neživých komponent (jak zde v diskusi zmiňuje pan Potr).

To by sme snad zistili pritomnost tych nepriatelskych civilizacii, ktore sa nesnazia schovavat svoju pritomnost v lese.